ŠtěbetatiŠtěbetati, -betám a -beci;
-távati, o ptá- cích:
švihlati, zwitschern, schnattern, gak- kern. Jg. —
abs. S
. jako husy. D. Straka štěbetá. Kom. Šteboce jako vlaštovka. Mt. S. —
co. To už všichni vrabci štěbetají
. Us
. Dch. —
kde. Tři sta ptáčků š-talo
v tom lésku jaborovým
. Co jsou oni š-tali? Sš. P. 749
. A
pod Vackovým (domem) husy ště- betají, krásné Nanynce vlasy rozplétají. Sš. P. 438. —
Š. oleptati, klepati, špitati, zváti, klábositi, lallen, schwatzen, plaudern.
Jg., Jel., Puch. —
abs. Dítě štěbetá (počíná mluviti). Tkad. Jako tistka štěbečeš
. Dh. 141. Varhany ač vznie, však sě nemodlé, a též i jeptišky, jenž štěbecí a nevědí co, jako straky. Hus I. 308. —
s kým kde kdy:
ve škole
mezi vyučováním
se sousedem
. —
jak (
o čem). Mnoho štěbetají o zákonu
bez rozvahy. Sš. II. 301. (Hý.). Kdyby babě hubu zašil, ona nosem štěbetá. Prov. — Vz Ščebotati.