ŠtípitiŠtípiti, štěp, il, en, ení =
saditi, pflan- zen —
štěpovati, pfropfen, pelzen, zweigen
. —
co: vinici, Ben., Sš
. L. 187., stromy, za- hradu, D. Har., víru křesťanskou. V
. —
co kde. Když je štípím
v zemi tét
o. Br. Po- vinni jsou pravé učení v zemích svých ští- piti. V. —
co čím (v
co, v koho)
: věrou. Štelc. Apoštolé svou krví štípili cierkev svatú. Hus I
. 411. Volek pracovitý, jenž zemi oře, jest kněz dobrý, kterýž štípí ra- dlicí, slovem božím, srdce lidská, aby hřie- chové byli z kořen vypleti. Hus II. 199.