ŠtorcŠtorc, e, m., z něm
. Sturz =
užší plocha něčeho, ku př. trámu, cihly, opak:
plosk, plocha (u Opavy:
plaz. Klš.). Na štorc, štorcem něco postaviti, umgekehrt. Trám do zdi štorcem dátj, ne ploskem, aby se neprohýbal
. Vys. — Š. =
nádoba mydlářská, kotel železný n. měděný na způsob homole uťaté překocené, der Storz-, Sturz-. Techn
., Bzd.