ŠtygleŠtygle, e, f.,
štygl, e, m.,
štygla, y, f., z němec. Stiegel. Mz. 338. Š. =
příkrosť, náhlá spáditosi, die Neige. S., štyglovitosť hory. V. Šachta štcyglem zavěšená, kolmá, do závaží
, stojací; opak lijovitá (ležatá), senkrecht hangend
. Nomencl., Vys. — Š. =
kamením nebo prkny hrazená zem, aby dolů s náplavem neběžela. Reš.