Štych, uŠtych, u
, m.,
šp. z něm
. der Stich =
bodnutí, der Stich. Š
. dáti = bodnouti, slo- vem píchnouti, sticheln. První š. na páru botů, řekl sedlák, když býk na krávu vlezl. Slez. Tč. —
Š. =
ste
h, pol
. ścieg, ácig, der Stich beim Nähen, hängt mit rus. stegnut? zusammen. Mkl. B. 18. (Hý.). Krejčí dycky píchá křivo vedlé štycha, toho nechci. Sš. P. 482. — Š.
v kartách, der Stich. Zůstal v štichu (pozadu a byl lapen), ist im Stich geblieben. Ros. —
Š-y =
krátčata, kratiny. —
Š. Kůň neverme ani š-a (nechce táhnouti). V Kunv
. Msk.