T
-ť a -í na konci slov. Píší ku př.: Brt.
P. n. 1015.: radość, veselość. — Čes. 1. XI.
47.: chrást = keř, chrásť = křoví, stráň křovím porostlá (valašsky). — Dost. Pov.:
oběť 14., 31., vlasť 32., čásť, pěsť 33., choť,
kořisť 36. atd. — Drtina ve Věst. X 179. nn.: oběť 179., předzvěst 180., čest 182. — Gb. v Pravidlech hledících k čes. pravopisu 1902 praví na str. 38. a 39.: Píšeme: kost, radost, vlast, bolest, čest, pěst atd. Jenom v několika slovích sem patřících jest -ť přejaté z pádů jiných: huť, choť, labuť, lať, nať, neť, oprať, pečeť, pleť, prsť, rtuť, síť, stať (která mívají gt. -ě, m. -i) — Hlk. (Hálek) VI.: smrť 9., 16., cnosť 16., vlasť 55.. chuť 79, smrt 129., osobnost 138., XI.: niť 354., nit 325., choť 336, zášť 337., čest 367., osobnost VI. 138., ale spokojenosť VI. 79. a tak zpravidla. — HS. v Písni písní: masť, věrnosť 7., vroucnost 8., bezpečnost 13., stkvělost, věrnost 18., pečeť, smrť, vrou- cnosť 22. — Jrsk.: radost XV. 32., nit 32., neť 121., 183., čásť 182., pozornost 186., vlast XVII. 26., čest, plnost, XXII. 13., zášť ib. 64., chuť XXV. 175. atd. — J. Jir. v Mus. 1863. 324.. Takovým během (působe- ním obecné mluvy) ženská na -ť aspoň v nom. ztvrdla: radost, chut, pout, kost. — Kamn. Mec. 19.: známosť 47., čásť 50. a všude tak. — Kar.: milosc, svatosc 79., vlasc 80., krotkosc 81., múdrosc, skúposc, spravedlnosc 82., věčnosc 82., výsosc, šle- chetnosc, propasc, zlosc 83., skrovnosc 85., vlase 88., masc 89., ctnosc 90., zlosc 91., temnosc 93., radosc 94., česc 95., žádosc 95. atd. v Řádu korunování krále českého a královny. 73. —108. —Kbrl. Džl. 8.: vzor kosť. V západních Čech. vůbec poslední slabika vyslovuje se vždy měkce, vyjma nit. — Klášť. Ep: choť 9., propasť 10., věrnosť 12., smrť 21., lesť 26, radosť 106. a tak pořád. — Kom. Did. (vyd. Novák): loukot 10., houšť 13., chuť 201. a j., chut 210., nat 171., chut 172. — Kká. Sion I: volnosť' 248., nízkosť 218, radosť, bytost, smrť 244, zvěsť 250., hrsť 251., zvěsť 253., zvěst 254., pověst 259., moudrost' 262., 266, česť 264., velebnosť 264., zvěsť 266., 268. II. bolesť 258, čásť 142., česť 168, čtvrť 177., havěť ,99., chuť 74., kořisť 215., kosť 236., labuť 141., lesť 211., nechuť 160. neřesť 114., neť 31., 33., oběť 29., 67., 139., peruť 96., pěst 255., pěsť 21., pouť 65, 177., propast 138., propasť 257., slasť 65., 240., smrt 132., smrť 16., 19., 52., 57., 259., spleť 43., zášť 25., 51., zlosť 151., zvěst 65., zvěsť 65., 66., 70., 168.; -ost se střídá s -osť; opilost 132., cnost 119., volnost' 125., zvrhlosť 122., vznešenosť 258., častěji: -osť. — Msn. II.: počesť 4., zlosť 3., česť 5., smrť 7., česť 10., kořisť 11., atd., všude -f. — Mršť. Obrz.: slavnosť 160., radosť 161., závisť 161., srsť 163, smrť atd. — Škd. F.: oběť 149., chuť 17., pouť 17., čásť 20., smrt 23., prsť35., choť 40., labuť 43., zvěst 48., pěst 50., zvěst 52., pověst 52.; všude ost. — Škod. Od.: srsť 44., chuť 9. — Tbz.: III.: nevšímačnosť III. 1. 154., niť, čásť, česť III. 1. 158., 167, 209., svěžest', česť, paměť, upřímnost', III. 2. 18., 21., 22., smrť, česť, rozpačitosť, V. 9. 19., 36., 79. a tak všude. — Tk.: čásť XII. 19.. 92., huť 83., nechuť 86.; všude -ost. — Zr. Kom.: nit 64., smrt 88., lest 104., povinnost 90., hojnost 91., choť 110. — Zr. Let. III.: lítosť 20., snivosť 21., smrť 30., česť 57., pouť 73, strasť 79., vlasť 79, peruť 82., čásť 85., kořisť 82., lesť 99. atd.; mívá -osť. — Zub. Még.: pouť 12., 15., čásť 14., oběť 24., sněťmi 29., niť 32., zvěst 41., trať 42., peruť 42. — Sbor. čes.: pěsť 9., zvěst 9, vlasť, snět, lest 10. atd. — Vot.: časť 106., jinde část, oblasť 207.; -osť a -ost míchané. Rank má ve slovnících všude ť. V Mtc. 1904. 261. čteme:. -. Pročež po duchu čes- kém nehřeší ten, kdo mluví a píše: hosť, milosť, zeď atd. Sr. i Slovník a Dodatky a Příspěvky. — Změny hlásek t, ť v pod- řečí polnickém. Vz Hoš. Pol. I. 32. nn.