1. Tábor1.
Tábor, u n.
a, táborek, rku, m. Slovo
tábor měla již strslov. Bdl. T. ==
le
žení (
vo-
jenské), das Lager, Feldlager. V. T. volný, das Freilager, stálý, das Standlager, Dch., Čsk.., hrazený, befestigtes Lager
. Rk. Přišli k nim do táboru. Br. T-rem se klásti, se položiti; táborem stanouti, hnouti
, ustupo- vati, L., t. vytknouti, Bur., stavěti, posta- viti, zříditi, zbourati
. Dch. Táboru hájiti, chrániti; t
. hlídati. Pozdviže sě vešken t-or vrahóv. Rkk. 51. Tábor (ležení) se rozbíjí, v něm se stany z plátna na kolíky zavě- šují nebo baráky (bivoaky) ze dříví a ze slámy se staví. T. = obehnání se náspy a příkopy. Pt. Ty budeš paní na velkém dvoře a já budu pánem při tvém táboře. Sš. P. 797. — T.
pastýřský n. pastusi = p
loty,
kterými na noc ovce ohrazují, die Hürden. L. — T. ==
shromáždění lidu pod širým nebem, Meeting (mýtink), m. První český tábor návodem Mikuláše z Husi byl na hoře Táboru dne 22/7 1419. Pal. D. III. 1. 289. Omladina česká měla t-or na Letné u Prahy. Jíti do táboru. — T., a, m. (ni.: Tábor, u), ač jest to jméno obecné
, vz Ä (strany genit. sg. subst. 1. deklin
. ) Do Tábora
. Cf. Javor, a, m., město. T., Hradiště hory Tábor, mě. v již. Čech., něm. Tabor. Dle hebr. Thabor, hora v Galilei, nazvala jedna strana Husitů r. 1419. horu Tábor a potom r. 1420
. Hra- diště hory Tábor. Rk. Poněvadž Tábor na vrchu vysokém leží, povstalo přísloví: Na Tábor vodu vésti (o marné práci). V., Č., D., Lom. — Vz více o T. v S. N., Tk. I. 362., III. 661., IV. 742., Tf. 393. — T.,
sa- mota v Nasavrcku. — T.
předměstí v Hu- stopečí (Auspitz). — T-, ves v Opavsku. — T.
starý, Alt-Tabor, ves v Táborsku. PL. — T. =
hora s kostelíčkem u Jičína.