1. Tác1. Tá
c, u,
tácek, cku,
tácíček, čku, m., na Slov. a pol.
táca, původu onentalského, vz Mz. 341
., 345.
Ť. =
náčiní, na kterém se něco roznáší, die Tasse, ku př. sklenice. Tác chladicí (plechový ku chlazení piva), der Kühlteller
. Suk
. — Vz Hrátky
.