Tádink, taidinkTádink, taidink, u, m., z strněm. tage- dinc, taiding, vz Mz. 413. T. znamenalo 1.
rok, der Termin; 2.
co se jedná na roku, smlouva, der Vergleich; 3.
řeč
u soudu k obhájení své věci, die Rede vor Gericht; 4.
žvaní, marné mluvení. Jg. T.
= 1.
jed- ná
ní,
rokování. St. let. Neb pójdeliť tak, nebudůť se tomu lidé dívati, aniť se dále dadí na tajdincích držeti. Arch. II. 5. Na t-cích počali. 1448. Pal. Rdh. I. 187. Der Teiding, Vergleich. — 2.
Nedůvodné řeči, das Geschwätz
. Jel., Ctib.