1. Taran1.
Taran, u, m.
= beran k zatloukání kolů. T-nem koly v řece býti. Mor. Škd., Dřk. —
T.
= nástroj (beran)
zeď
bořicí, der Mauerbrecher, Sturmbock, pol
. taran, rus. táraní.; sr
. střněm. tarant téhož významu zdá se též cizím býti. Možno, že jest pů- vodu orientalského; méně pravděpodobno jest, že by t
. přetvořeno bylo z
baran, pro- tože
baran v témž významu se všude udr- želo. Mz. 343.
