-te-te příp. 3. os. dual, praes. (z pravidel- ného -ta). Obě (ruce) býváte bílé. Vz Gb. H. ml. III. 2. 19. -
te príp. 2. os. pl. praes.: nesete. Místo -te bývalo také: -té, -tye; v nářečích je: -té, -tě, -ťe, -če, -cě, -če, -ťo, -co
, -ta. Vz List. fil. 1898. 91.