Tělesenství, -stvoTělesenství,
-stvo (-a), n. =
přirození tělesné, tělo, die Körperlichkeit, der Körper. V. Bůh přijal člověčenství, tělesenství. Ctib. T-stvím oděný. Bel
. T. pána našeho (vtě- lení se). Št
. Máš-li žádosť t-ství. St
. ski. T-senstvi posty truditi (tělo). Výb. I. 312. Vizte Izrahele podlé tělesenstvie. ZN. Ježíš Kristus naše t-stvie přijal; T-senstvie naše v hřieše počaté, v hřieše vychované, všemi činy nebezpečné; A zdali to velicí lotři nejsú: ďábel
, svět a naše t. ?; Já jsem pro vy t. přijal; A t. jest podstata a přirozenie zemné. Pass. 1., 7., 16., 30. (Hý. ). Mého t-stvie utrpenie jest mé duše v nebesa po- výšenie. Pass. mus. 320
. Jest člověk dlužen Krista milovati, protože v t. za něho trpěl; Bóh jest naším bratrem
, vzem na se naše t-ství a tovařišstvie; Jakož oheň se veličí, když k němu paliva přikládají: též mrzko- mluvenie, čím více ho přibude, tiem viece mysl i t. pálí a zvláště smilstvie; A tato voda uvedla by druhú vodu, to věz žalo- stivé slzy na hriechy a tak by ulel oheň smilstvie, jímž t
. vře, aby skutek byl do- konán; Trój jest příchod Kristov: prvý v t., že se vtěíil; Jako (Krista) t. neb člo- věctvie bylo jest jako stroj neb úd božstvie k činění divóv, ale božstvie zvláště činilo ty divy člověčenstvím; A na znamenie těch tří věkóv Bóh Kristus vzkřísil jest, zde v t. pracuje, tři člověky; Nezřiezeně milu- jete mé t., protož užitečné jest, abych skryl člověčetvie před vašima očima, aby žádostí . duše byly vzhoru povzdviženy; Světí, kteří jsú hodně viděli Krista v t. a skutky jeho; A vloživ ho na hovado své t. j. vzem utr- penie za něho na t. své; T-stvím z nich pošel; (Kristus) i podlé t-tvie každý smysl i rozum tohoto světa múdrostí svú pře- sáhá; (Přijímáme) mdlí zápal k smilstvu, aby t. nemohlo na duši hřiechem smilným vítězstvie mieti; Maria t. Kristovo počala
. Hus I. 151., 207., 273., 279., 323., II. 43., 64., 183., 329., 338
., 359., III. 28., 177., 213. (Tč. Cf. Hus II. 433., III. 29., 173. ).