Teskliti
Teskliti, il, en, ení; tesklivati = teskli- vým činiti, smutiti, betrüben, Bangigkeit verursachen; smutiti se, rmoutiti se, sich betrüben, beklommen sein, traurig, bange sein; se = teskliti, sich betrüben; sobě, sich bang werden lassen. Jg. — abs. Duše má tesklí. Kom. — koho: svého otce. Štelc. — Svěd. — proč. Pro hřích svůj tesklím = rmoutím se. Br. — komu. Duše tvá sobě tesklí. Sixt. Isid. — komu s čím kde. Že všichni zemané múdřejší i větší rodem v tom království tesklili sobě s neřádnými obyčeji svého krále. Kšch. 5. — že. Vz Chváliti. — se. Mysl jeho se tesklí. Kom.