TetTet,
a,
o, strč. =
ten,
ta,
to, dieser. Č. Vz Gb. Hl. 122., Bž. 51., Prk
. v Arch. f. sl. Ph. II. 710
. Zamešká-li sě tet povědieti ko- morníkovi, jenž slyšie od komorníka póhon; Když chce, by póhon prošel, tet póvod, jenž pohoní...
Kn. rožm. k
. 25., 29
.