TextText, u, m., z lat. textus, slova spisova- telova na rozdíl od slov vykladatelových, der Text. T
. biblický kázáním vykládati
. Kom. T. latinský, řecký
, český. Na nějaký t. kázati. Dcera kniežete; jiní tekstové mají: dcera Aminadabova. Hus III
. 82. Někde slova změňována, někde výkladu přimie- šeno v tekst, někde přidáno, ješto nemá býti, někde umenšováno. Hus III. 260. (Tč
. )
. —
T. někomu čísti (láti). V. Hluboko do textu přijíti (příliš mnoho o věci mluviti). Bern. Musí se ti všecko textem mluviti (vý- slovně, ano se nevtípíš, ausdrücklich. Vz Hloupý). Jg., Č. Textem mu oznámeno (vý- slovně). —
T. v hudbě =
slova nebo báseň protivou k hudbě instrumentalní. S. N. —
T. ve knihtiskař. =
druh písma. Vz Písmo. —
T. =
nápis, die Aufschrift. T. na hrobě. T. na groši. V.