TkaninaTkanina, y, f. =
něco tkaného. Přípona -ina. Mkl
. B
. 139. Gewebtes Zeug, das Ge- webe
. T
. = látka povstalá spletením příze dle určitého pravidla na stavu tkadlcov- ském. S
. N
. T-na lněná, bavlněná
, vlněná, hedvábná, polohedvábná; hladká
, kepro- vaná, vzorkovaná, aksamitová. —
Hladké tkaniny a)
lněné: plátno, batist, linon, organtýn, tyl; b)
bavlněné: kartoun, šir- tink, kambryk, dykyta, ryps, mušelín, stra- mín, gáz; c)
hedvábné: dykyta, gros de Naples, flor, gáz; d)
vlněné: sukno, me- rino, kašmír, tibet, flanel. —
Tkaniny ke-
prované: a)
lněné: cvilík; b)
bavlněné: satin,
barchan, multon, croisé, bavlněné me- rino, dril; c)
vlněné a
hedvábné: atlas. —
Tkaniny vzorkované: a)
lněné: damašek; b)
bavlněné: podobný damašek, pik; c)
vlněné: shawly (šály), čalouny, koberce, d)
hedvábné: dykyta, damašek, atlas, zlato- hlav. —
Axamit z hedvábí, z bavlny
(man- šestr), z vlny
(plis afelba). Vz více v S
. N. —
T., v rostl., tkaň, tela, das Gewebe, jako jest sklípkatina čili celnina tkaň cevnatá, jednoduchá, složená. Rst. 50., 506. Spojením buněk jednoho druhu vzniká t.
buněčná, textus cellulosus, das Zellgewebe
, která dle tvaru a podoby buněk má též rozmanitou podobu a následovně i rozmanitá pojmeno- vání. T
. z buněk dotýkavých složená slove t.
výživná (Parenchym)
. Z malých, kulatých a tenkostěnných buněk skládající se tka- nivo slove
t-
nou prvotní (Urparenchym). Mají-li buňky její více podobu vejčitou n. ellipsovitou
, slove t. ta
bělní čili
běl (cam- bium)
. Z buněk vřetenovitých, tlustostěn- ných a zdřevnatělých povstává t-na
dřevní čili
prosenchyma, das Fasergewebe, a z buněk lykových
t.
lýková, Bastgewebe, n
. Vz více v Schd. II
. 165
. T-na nesoumezná (meren- chyma) z buněk zakulatělých, nesoumezných složená;
soumezná (parenchyma) z buněk mnohoplochých, soumezných složená, která slove též
výživná; t. plsťnatá, das Filzge- webe, kterou nalézáme pouze u
hub a lišej- níků, jest složena z buněk plsťnatých. Vz Kk. 5., 6. —
T.
v zool. T. rohová, Horn-, sádelná, Fett-. Nz
., Šp
.