Tluč, i, tlučeTluč, i,
tluče, e, f, na Slov.
tlč, i, f. =
ječmen n. jiné obilí stlučené n. na hrubo semleté, šrot, das Gestoss, der Schrot. Ros., MV. T. ječná, žitná; ječmen na tluč. V. Na t. semleti n. šrotovati. Vaň. Na mlýnu sla- dovém slad se rozmílá na t
. Techn. Zrno na tluč. Dch. Tlučí kůži někomu vycpati (zbíti ho). Mus. 1864. 27. Chrtům n. voha- říkům při dvořích upravují tluč a kusy chleba se dávají, nežli těm lidem
. Har
. II. 89. Dobytku tluč dáti, míchati. —
T. = bití, Schläge
. Lom. —
T. =
srstnaté vlákno, které jeleni a srnci s mladých parohů stlou- kají, das Gefege. Šp.