Totiž, totižtoTotiž,
totižto, neutr. zájmena
tentiž. —
T., adv. =
to jest,
jak následuje, jmenovitě. Jg
. Vz Věta spojovací. Šestého z sebe, t. Barnabu poslali. Dal. Vím, co chceš, totiž abych odešel
. Bern. Tesař ukazuje učedl- níku, jak se staví, t. rozměřuje
, vrtá, klade, pojí atd
. Tudiež opět, odpovídatel praví, že jí zlatý, totižto ten třetí, dal před jedniem zde usedlým. NB. Tč. 32. O jiné, totiž o ostatek jistiny, má se doupomínati na jiných
.... Půh. II
. 517
. Proč činíte také věci, totiž že s ženami ležíte
. Přidúce k ne- mocnému ihned vedú ho na to, aby najprve Bohu odkázal totiž jim, a netbají, že má chudého otcě neb máteř. Hus I. 245
., 310
. Cf. Aby mu je tam někde zjednal,
to již 200 kop
. Vil. z Pern. (Bž. 212
. ). Vz
Tocuž.