ToulToul (zastar.
túl), e a u,
toulec, lce,
touleček, čku, m.
T. =
pouzdro na šípy, V.,
kolčan, Vký., der Kocher. Strsl. tulb, pharetra. Mkl. L. 176. V touli, v toule. D. Střelci z toulu střely dobývati zvykejte. Kom
. Plní túli na plecech řechcú. Rkk. V túlu svém skryl mě. BO
. Smrť svůj t. vyprázdnila. Dch. Nosí toulec bez šípu (má hrb). Bdl. Zarachoce nad ním tulec. Rkk
. Z cizího toulu šípy bráti (příklad bráti od jiného). Bart. 89. Vz Všetečný. Č. —
Tou- lec = pouzdro na prach a kulky, das Pulver- horn. Ros. Toul na patrony, die Patro- nenhülse. Čsk
. —
Toulec, toul, krb, krbec, krž, klubaně, tulejka, Schlotterfass, n. =
pouzdro na brousek sekáčů. Šp
., D
. —
T. v bot. = příkrov květový z ojedinělého n. nemnohých listenů se skládající, hned květu jedinému n. př
. u narcisu, kosatce, hned ce- lému květenstvu přináležející n. př. u aronů, ďáblíků, spatha, die Blüthenscheide. Díly jeho slovou
zátulky, valvulae
. Rst
. 91., 565
. Květy
hromaděné mívají společnou stopku či
vřeteno a bývají před rozvitím ve zvlášt- ním listu uzavřené, jenž slove
toul či
toulec; toul liší se od listů svou barvou a velikostí a vyniká nálevkovitou svou podobou u ro- stliny kolokasie (calla)
. Je-li květenství ob- stoupeno větším množstvím listenů přesle- novitě seřaděných, jmenují se tyto společné
zákrov (involuerum), jenž je zvláště vyvi- nut u slunečnice a jiných rostlin spolulož- ných. Schd. II. 207. T. = listen břichatý n. pošvatý, podporující a objímající buď jeden květ buď celé květenství, jako u narcísků, česneku
. Čl. Kv. XXVIII
. Cf. Kk
. 38.