1. Tresť, třesť
1. Tresť, třesť (zastr. trsť), gt. třti, trsti, tresti, f., tréstka, trýstka, treska, trýska, y, f., třtí (trestí, Ros., trstí, na Slov. ), n. = rostlina bahní, rákos, třtina, vz toto. V. Tresť. MV. Pa. Strsl. trBstB, arundo, seta, lit. trustis, Halm; příp. -tb. Mkl. B. 166. T., trstina, milava křovištní, calamagrostis, das Rohrgras; t. obecná, arundo donax, das Rohr. Rstp. 1731., 1735., Kk. 110., Slb. 132., 168., Výb. 1. 785. Jako tresť se klátily. V. Klátí se co t. na bahně. Vz Nestálý. Č. T. se neklátí bez větru (pověsť ta není bez příčiny). Ros Č. Chvěješ se jako tresť na bahně. Troj. Úmysly ženské jako t. vrtké. Troj., Bs. Klátí se co t. na vodě. Bs. T. cukrová, cukrovník. Schd. II. 267., Kk. 107. Cukr se dělá z tlučené cukrové tresti (třti). Koll. Hadači na dvě straně kolo rozstúpichu, i na dli tresť černú položichu; Počechu trsti spolu vojevati, i tresť Kublajeva svícezíše; By nepřišli čaroději v nově přinesúce ty trsti rozčepené. Rkk. 48. T. písařova. Ž. wit. 44. 2. Co jste přišli na púšť viděti? tresť větrem klácenú?; Vězte, žeť nehnul se od svého svědectvie jako se hýbá tresť před větrem; Mníte, že Jan byl jako tresť vnitř prázdný, nemaje v sobě milosti božie ?; Jan tresť nebieše větrem klácená, neb ho ani přiezeň chvály pochlebníkem učinila, ani čikolivěk hněv ukrutným učinil; Posmievali sú se jeho královému dóstojenstvie u Piláta, davše t. v ruku jako berlu a korunu trnovú na hlavu. Hus II. 14., 17., 18., 79. — T., u, m., pozdější, lepší hořejší tvary. Reš., Nov. test.