Trhati
Trhati, trhávati; trhnouti, trhnu, trhni, hna (ouc); ul, ut, utí a trhl, žen, žení; přech. minulý trh (trhši, -še). Vz Nou-, Vi- nouti. Starosl. trbgnąnti, rumpere. Mkl. B. 423. — T. = prudce hýbati, tahati, smý- kati, schnell nehmen, reissen, anziehen, hin- reissen, zausen, zupfen, rucken, zerren; na kusy rušiti, násilně rozděliti, rozervati, rváti, reissen, zerreissen, brechen, spalten; zabiti rybu, reissen, tödten, schlitzen; rušiti, ka- ziti, ničiti, mučiti, zerreissen, stören; bráti, odlučovati, nehmen, reissen, nieder-, ab- reissen; jíti, gehen; hnouti sebou, rucken, sich bewegen; se = hnouti se, zucken, einen Ruck thun; potrhovati se, sápati se, řítiti se, auf Jemanden losgehen, über ihn her- fallen, ihn angreifen; tahati se, rváti se, raufen, sich um etwas balgen; ve dvé se násilím děliti, reissen, entzwei gehen; od- trhovati, vzdalovati se, sich entfernen, Je- manden verlassen. Jg. — abs. Kruhy že- lezné jsou k přetahování hřídele mlýnského, aby trhnouti nemohl (sebou hnouti). Us. Díra trhala (když prachem jsouc nabita se roztrhla). Vys. Tak jsou ty ubozí vojáci trháni (týráni). V Kunv. Msk. Trnie, jenž bode a trhá, znamená nevěrné a protivníky cierkve svaté. Hus III. 24. Taková výloha trhne. Dch. — co, koho: ovoce, trávu, len, zuby, lusky, koho (mučiti), Us., šaty, Ros., rybu (zabiti), Kom., něčí pověsť, Jel., svor- nosť (rušiti ji). Kom. T. měď, das Kupfer schleissen (v hutn. ). Sternb. 132. T. spolek; Jinou kořalku tam netrhají než jen bílou (nepijí). U Rychn. Pán Bůh rač nám dáti, abychom měli co trhati. Er. P. 48. a. Ko- nopie trhal, svá diela dělal a kamž jemu bylo potřebie, jezdil. NB. Tč. 108. Pan Ježíš vymlúvaje své učedlníky, že sú klasy trhali a mnúce rukama zobali, neb sú byli lačni. Hus I. 210. Urostly na ní tři růže, žáden jich trhat nemůže; Chodila po roli, trhala kúkoli, aj tu dobromysel, co by šohaj přišel; Červená modrá fiala, kdes ju pa- nenko trhala?; Na hoře na dole, v tem zeleném hajku, trhala má milá modrú fia- lenku; Druhým rozem sem cě viděl, dys růže trhala, pytal sem cě o růžičku, tys mi ji nědala; Pod kostelem lilija, trhala ju má milá; V našim dvoře kvitnu růže, ja jich trhač něbudu; milovalach dvu mladencův, milovač jich něbudu. Sš. P. 116., 238., 220., 281., 373., 391., 534. (Tč. ). T. brázdu (vy- orati). U Hrad. Kšť. Za času sluší hrušky če- sati, višně trhati, i svým časem jahody sbí- rati. Prov. — (co, koho, se) čím. T. nohou, rukou, otěží. T. sebou jako posedlý; Srdce se trhlo strachem. D. Něco zuby t. V. Co mnou trháš? Us. Něco nehty t. Kom. Trhni vozem. Ros. T. pérem (čáru udělati); ryby nožem t.; něco kleštěmi. Us. Tato zpráva jím trhla. Us. Dch. Trhlo ho to kapsou (= stálo ho to mnoho peněz). U Olom. Sd. Já ani jednou perem netrhl. Bl. 119. Chytil Matuše a trh jím a nedal sě jim rváť. NB. Tč. 96. Udicemi (tělo) trháchu. Dr. v. 46. Trhne mnou Mámil. Kom. Škoda sobě tím hubu trhati. Sych. Kde jazyk svévolný pravdu povídá, tejlem jej trhají. Vinař. Skálu prachem t-ti. Šp. Nádoby ohněm se trhají. Vys. T-ti koho rukama. Us. Psem spícím netrhej. Kde tě nesvrbí, nedrbej a psem, když chce spáti, za ocas netrhej. Rým., Č. Lépe trhati konopě rukama než krkem (viseti na šibenici). Mor. Bayer. — se, koho za co. Vz předcházející příklad. T. koho za kabát. L. Trhl jím za kuklu. Solf. T-aje se za svój nuož. Půh. II. 29. — co, se na koho, nač. T. ruku na zabití. L. Čert (ďas) na něho trhl. Prov. Sych. Aj, na měť sě (ďábel) již trhal několiko let a ještě mi jest, úfám Bohu, za vlas neuškodil. Hus III. 274. T. (jíti) na nepřítele. Neštěstí, bída naň trhla. Us. T. se na koho (sápati se). Ros. Trhlo na něj (dohnala ho konečně pokuta. Vz Trest). Č. Také někdy na pány trhne (neštěstí). Č. — (co) kam. T. chmel do nůše. Trhnouti do města. Troj. Sebravše se polem trhli před hrady páně Koldovy dobývat jich. Pal. Děj. IV. 1. 188. Chytil ho za vrch a trhl jím za stuol a dal mu dva pohlavky. NB. Tč. 96. Nepřítel trhl v zemi, v město. Us. Trhala je (jahody) do fěrtoška, dávala je synečkovi do klobóčka. Sš. P. 690. — co, kde, na čem, na kom. Šaty na hostech trhati (nutiti je, aby ještě zůstali; příliš pobízeti. Č. ). Nedá on na sobě šaty trhati (se nutiti). Ros. Trávu na vinici t., Ros., květiny na louce. Ml. T-al se jako pes na řetěze. Ros. Pamatuj si má slova a netrhej se na zdraví. Us. Seje mój milý hrach, ja som sa učila na ňom lusky trhať. Sl. ps. 111. Loupe a trhá to ve hlavě. Dch. Budu trhat lileje u panenky Marie. Sš. P. 9. T-la jsem ji v zahrádce. Er. P. 153. T-á mne v životě. Us. Ovoce v zahradě, jahody v lese t. Us. Hřídel ve střihách trhl (sebou hnul). Vys. — co odkud. Vítr trhá cihly se střech. D. T. sobě vlasy s hlavy. Us., T. Kdo z ni jabka trhať bude, ten pomsty boži něujdě; Až se (si) všecky vlasy z hlavy trhala. Sš. P. 179., 424. (Tč. ). — co, se komu. T. ně- komu zuby. Us. Trhají se mu struny (při- chází na koráb, prodělává). Us. Zaleha, aby tirhl chudým (rapere). Ž. wit. 9. 9. (30. ). Skáče a hesuje, až se mu v nohách žíly trhají. Ctib. Hád. Budeme si trhat jabučka červené. Sš. P. 241. Zrak se mu trhá (oči mu jdou v sloup). Ml. — (co) kdy. Hrušky trhají-li se za zelena, kyselé bývají. Vz Trhaný. Pravili, že do rokování dáti se ne- mohou, nežli až přes les trhnou. Pal. Děj. IV. 1. 214. Dítě ve spaní sebou trhá. Ml. Tak jest pán Ježiš svým učedlníkóm póst odpúštěl a v svátky klasy trhati a rukama mnúti a zrna zobati pro hlad. Hus I. 270. Když se v létě trhají konopě poskonné, některé mezi nimi nalezají se kurvičky, jsou to s rozstřepanou hlavičkou a po řídku jich bývá. Vz Sš. P. 514. — proti komu (proč). Chce na pomoc králi uherskému trhnouti proti císařovi řeckému. Plk. — s kým kam. Trhněte s vojskem mezi ně v prostřed. Mus. — se s kým. Cožkoli začne, vše se s ním trhá (nemá štěstí). Us. Se mnou se všecko trhá. Vz Neštěstí. Č. Trhal sě jest s tím člověkem a že jest jeho tu prosil, aby jemu na mostu kvaltu nečinil. NB. Tč. 19. Když jest ta děvečka po koně šla na pole, že jest pacholíček k ní přijda s ní sě trhal a jí násilé učiniti chtěl. NB. Tč. 276. Trhal jabka s pacholátkem. Sš. P. 179. Za našó vsó jahode só, trhala je má panenka, já také s ňó. Sš. P. 690. — (se) od koho, od čeho. T. od pevnosti (jíti). Bur. T. se od někoho = straniti se. Aesop. Že se od nich vězňové trhají (odtrhují). Bl. Živ. Aug. 91. Císař když nedržel smlouvy, hned se mnozí od něho trhali. Pal. Děj. IV. 1. 106. Ihned od toho hradu trhl do Prahy. Let. 55. — se oč, o koho. Trhali se o to zboží. Sych. Trhají se o kůži oslovou. Prov. O ně- koho se trhati. Hlas. I chtěl uchytiti (týlec) i bude sě s niem o týlec trhati; Praví, že sě s tú děvečkú o ohlav trhal a že jí hanby žádné neučinil. NB. Tč. 251., 276. — co proč. Trhám tě pro štěstí. Er. P 78. — jak. Křižováni, vláčeni, po kusu trháni; Každý jako po kusu trhá ctnosť. Hus III. 228., L 229. — se. Niť, provaz, kabát, struna, šat, zeď (se boří), dům se trhá. Us. Dlouho byli spolu dobří, nyní se trhli (= roz- dvojili, entzweiten sich). Us. Dch. Pivo se trhlo = zkalilo, wurde trüb. Techn. Cesta se ani netrhla, tolik vozů jelo (v jednom po ní jeli). Us. Lidé, vozy se netrhnou (ne- přetržitě jdou, jedou). Us. Jsk. Do toho města bezpečného množství se národů s mno- hými dary pobéře, tak že se nikda cesta do něho netrhne. BR. II. 887. a. A trhne-li se mysl, máme nepřivoliti; Též ženo nežá- dej cizího muže: trhneliť se kdy vóle, ne- přivoluj. Hus. II. 27 a., I. 287. (Tč. ). — se komu proč. Tekly jí slzy jako z okapu a slova se jí lítostí trhala. Smil.