TrnoutiTrnouti m. trpnúti, subst. utrpení. List. filol. IV. 303., 1884. 273.
— čím (kde). Slastí i bolem t-la v
něm duše. Šml. T. hořem, Msn., nejistotou, Lpř., bázní. Kká. —
kde Před jeho mocí trnou nebesa i země. Mž. 110.
Nad tím srdce
v hloubi mile t-lo. Osv. I. 273.