-ač-
ač, -
áč. Vz Gb. Ml. I. 63., Šf. III. 428. Kdy -
ač a kdy -
áč? Možno tedy říci, že -
áč mají všecka jednoslabičná a z vícesla- bičných všecka odvozená od jmen příponou ačJb a pak výjimkou některá z odvozených od sloves příponou čiB, která významem nejsou nomina agentis, ale označují věci a nástroje; ostatní mají -
ač. Km. 1883. 59.