TroskotTroskot, u, m. =
třeskot, das Gekrach. Ros. Hrom zvuku svého vydává t. Kom. —
T. =
troskotání, das Scheitern. Řím sám od něho před rozbitím a troskotem bludův ochráněn; Vidím bouři, která t-tem obtěž- kána jest. Ješto již byl aspoň třikrát t-kot lodě zkusil. Sš. I. 11., II. 47., Sk. 283. (Hý. )
.