TřeštětiTřeštěti, ěl, ění, vz Třeskati, krachen, prasseln. —
abs. Trubači třeštěli (=
zvučně troubili, drčeli, schmetternd blasen). Biancf
. 109
. Kopie třeščie. BO. Dnes venku třeští (silně mrzne). Us. Sd. —
kde. Oheň
v lese třeští (praská). Pís. br. —
čím =
praskati, spratzen. Nz. lk. —
T. = blázniti, närrisch, wahnsinnig sein. —
abs. Štěstí když chřestí, tuť třeští, boj se neštěstí
. Prov. —
komu. Třeští mu mozek. Ros. —
kde: na mysli. Koc. —
čím: milostí. V. —
komu od čeho. Hlava mi od toho třeskotu třeští (bolí). Sych
.