1. Tvrdý
1. Tvrdý. Cf. Trati, Trpěti. Šf. 111.489. Mkl. Etym. 366. — T. = ne měkký. T. pole, Kká., mýdla. Kk. Fys. 78. T. kabát n. pláty. Alx — jak. T. jak kosť (zmrzlý) jak plot, jak prkno (o košili), Brt., sukně tvrdá jak koráb. Brnt. Slad tvrdý jako hřebíky. KP. V. 266. — T = pevný, silný. Hrad pře- tvrdý. Výb. I. 460. V tomž tvrda jest má naděje. Alx. V. v. 911. (HP. 22.). T. spánek (ne: hluboký. Brt.). — več. Jakž lvový štěnec atd. Alx. V. v. 186. (HP. 5). — T. = přísný. Na to velení učinili sú přísahu velmi tvrdú. Let. 119. Zámky kúpiv při- pojil je k koruně a t-mi zápisy a širokými stvrdil. Výb. II. 1103. — T. = neústupný atd. T. povaha. Sb. F. Česká hlava tvrdá hlava. Pal. Rdh. I. 210. T. hlava, měkký břuch (vzdorující nedostane nic). Brt. Dt. 27. Nebuď tak tvrdý, i jak skálu tlučú, rozpadne se. VSlz. I. 235. — v čem. T-dí byli v bludiech svých. Arch. VIII. 341. Kdo tvrd ve zlém, ten proti dobrému. Pk. — T. = krutý, nevlídný atd. Učiniti mír pod t-mi výminkami. Tk. Vždy t-dí k otro- kům jsou. Msn. Or. 41. — T. = těžký, trudný, nesnadný. Učí se tvrdo; Je tvrdo o groš (zle, potíž). Brt. D. 280. T-dých věcí tížejte; Divné a t. věci mluví o an- dělých. Št. Kn. š. — T. = nepříjemný Ne- chce se každému do tvrdého. Bl. — T. = tuhý, náramný. T. zima. Let. 129. T. hněv. Dch. By boj tvrdý s každé strany, v obě straně. Alx. V. v. 1592., Alx. Šf. v. 12. (HP. 39., 94.). — T. = otužilý. Je tvrdý na zimu, na bolesť. Brt. D. 280, Rgl.