TyranTyran, a
, m
., z řec.
zvawoc. U Řeků sloul tyranem ten
, kdo neprávě sobě osvojil panování, eigenmächtiger Herrscher; nyní však tolik co ukrutný panovník
, člověk, grausamer Herrscher, Tyrann. Vz S. N. Ty- ranem býti. V
. Proměnil se teď ve skuteč- ného tyrana
, což býva obyčejný konec samozvance poníženého porážkami. Ddk. II. 151. Příklad tu jest ukázán mocného díla božího, jemuž žádní tyranové překaziti nemohou
. BR
. II. 63. b
.