TýtýžTýtýž (zastar.
tátáž,
tétéž) =
týž, der- selbe; obyč.
tentýž. T., jen druhá částka se skloňuje. Týtýmž způsobem. Kom. Lab. 27. 6. Týtýž (gajdoš) ho i do bahna zavádí. Sš. P
. 719. —
T.,
adv. = časem, často, někdy, opět a opět, bisweilen, oft, immer aufs neue, wiederholt. Jg
. Lháři se t. mění v řečech svých
. Br. Nad neumělostí svou týtýž vzdy- chal. Kom
. Náramně naříkal a t. k Bohu se odvolával. Br.