UčeňUčeň, čně, m., na Mor. a na Slov. =
učedlník, der Lehrling. J. tr
. Učně přípo- vědíti
. D. — Orb. p.. Koll., Boč. —
U. =
žák, der Schüler. Ddk. II. 36. Proslulosť vynikajících učitelů přivábila učně z ciziny. Ddk
. IV
. 325. (Tč
. ). Kdo nikdy učněm ne- byl
, ten mistrem nebude. Učňové Kristovi. L. A bez toho Petr byl hlavitý a prvý u Kristův. Sš. I. 164.