ÚdÚd. Cf. Mkl. Etym. 371. a, Údové našeho těla. Št. Kn. š. 176. Údy rostlinné. Hg. 17. Údy umělé
. Slov. zdrav. 384. Údy
pohlavní.
Cf. Slov. zdrav. 384., Nádoba, Nádobí, Orudí,
Plodidlo, Stud (konec). U. stydký,
mužský:
bimbas, boží nať, camfourek, capouch, cí-
bel, čičel, čížánek, čulok, čurok, domácnosť,
fifálek, fifel, finfálek, finfas, chrchel, kaná-
rek (ulítne ti k.; dětem se říká), kašpar,
kašpárek, klenot, kokot (vz toto v 2. dod.),
kořen, kotina (dod.), lák, palec, pentlička,
pinkas, píšťalka, přívěsek (dod.), pyj (vz
toto), pyštuntál, švalek, tintidlo, vánoce,
vích ;
žen
ský: buchtička, bžunda, capouch,
čabka, čunda, dubina, dunda, husa, chcačka,
kachel, krám (dod.), křapka, pergamuška,
pička, pitka, pizda, prošťa, punda, pyksla,
šamšurka, škatule, štípka, žužlinka atd.
Cf. Zakrij si hanbu. Mor. a Slov. Šd. —
Ú.
, Mitglied. Ktož chce býti úd kostelní (církve). Št. Kn. š. 27., 176.