UdivitiUdiviti, il, en, ení;
udivovati =
činiti, aby se někdo divil, in Verwunderung setzen
, befremden
. —
koho. Mus., Pal
. Dj. IV. 437
. Že ti jest udivil Hospodin svatého svého (mirificare).
Ž. wit
. 4. 4
. Nominativ ten pře- kvapuje a udivuje mysl
. Sš. Mr. 22. —
nad čím. Papež byl celý udiven nad prudkými slovy královskými. Ddk. VI. 121. —
U. =
po- divným účiniti, wunderbar machen
. —
koho čím. Každé pěkné údolí, všeliký matný potůček německé Helvetie máme v obraz- nosti: ale jakými zázraky udivila přiroze- nosť Slavii, nemnoha tušíme. Krok. II. 420.