ÚhelníkÚhelník, u, m
., das Winkelmass, -eisen, -haken
. Ú. s rameny stejně dlouhými, pravý, príložný, Anschlags-, stojatý, Stell-, křížový, Kreuz-, tupý, Sechseck-, tesařský. Šp. U. pokosný, Kehrungswinkel, s ocelovým ja- zykem, der Winkelhaken mit Stahlblatt. Skv. Vz Úhelnice. —
Ú. =
úhelný kámen, kachel do kamen atd., der Eckstein
. An hlavným ú-kem sám Ježíš jest
. Sš. II. 97. Dvě zdi na jednom ú-ku vystavené. Sš. II. 22. (Hý
. ) —
Ú. tělesný, koutník, das Kör- pereck. Ú
. rovno-, nerovnoboký, rovno- ne- rovnokoutý, pravidelný, souměrný. Jdč.
II. 22., 27.