Úklid
Úklid, u, m. = uklizení, odstranění, die Wegschaffung, Wegräumung. Ú. nepřátel. Br. — Ú. v sednici = uklízení, das Auf- räumen. Us. — Ú. = upokojení, usmíření, die Schlichtung, Beilegung der Streites. Ú. pří, Ms., žaloby. Rvač. Po ú-du žaloby a odporu stal se nález mezi nimi. Rvač. Proč by jim dopúštěli utíkati se k brani a k sú- dům, kteréž mohú mocí úklidu práva ukro- covati. CJB. 271. Ú. všeho nepřátelství mezi lidstvem zjednaný smrtí Kristovou. Sš. I. 111. Po takovém úklidu Turci zase nazpátek táhli. Bart. 227. Kterak by ho po úklidu zradil. ZN. — Ú. = pokoj, die Ruhe. Mysl popuzená k svému ú-du se navrátila. Ms. pr. hor. Jestiť neděle příčina, aby mysl člověčie v ú-du a v útěše oddechla v ho- spodinu. Št. Aby v ú-du a lepším upokojení jsouce uvážili beze hřmotu; Toužíme všichni po ú-du; Hledati pokoje duše své v ú-du tichého kláštera. Pal. Dj. IV. 1. 93., 2. 118., V. 1. 331. Býváť to, že, nechtě někto mála v úklidu přetrpěti, zajda v súdy neb u války musí viece přetrpěti. Št. Dohodiž nám ho na úklidě, když nebude v silném lidě. Hr. rk. 215.