Ukrátiti. — (komu) čeho. UUkrátiti.
— (komu) čeho. U
. někomu života. Št. Kn. š. 184., Hr. ruk. 143. a. Tu jeho skokuov brzy ukrátí. Výb. II. 45. Již o tom řeči u-tím. Výb. II. 844., Ezp. 171.
— komu kde. Aby se žádnému nic
na jeho spravedlnosti neukrátilo. Vš. Jir. 76.