UmenšitiUmenšiti, il, en, ení;
umenšívati, umenšo- vati =
menším činiti, verringern, verkleinern
, vermindern, mildern, mässigen. —
(komu) čeho: břemena, hoře, bolesti, síly, těžkosti srdce, V., pokuty. D. Svobod někomu u. Zř. F
. I. B. XI. Aby poručník jim (sirotkům) zboží do jich let neumenšil. O
. z D. Nic ne- bude umenšeno vašeho diela. BO. Knížeti ne- náleží, aby svobod umenšoval
. V. Aby jim jich statku neumenšoval
. Arch. III. 320. Sirotčího statku u. Vš. 242. Bylo se tiem umenšilo moci křesťanóm. Dal. 46. Utrhánie jest, když kto dobrých skutkóv zjevných bližnieho umenšuje; Hřiechy, kterých sme u. měli modléce sě, ty rozmnožíme. Hus I. 229., 337. U-ší se mu práce a chůzek. Us. Šd. —
co. Přítomnosť umenšuje vznešenosť; Kdo své dary vychvaluje, statečnosť svú umenšuje
. Na Mor. Tč. Kdo věc dobrú příliš vychvaluje, ten věci i sobě chválu umenšuje. Na Mor. Tč. Pitím tělo zunuješ a vtip svůj umenšuješ. —
se čím. Počet apoštolský se jedniem apoštolem umenšil. Pass. 231. —
se kdy. (Vojsko)
do toho času se umenší. Žer. 17. —
se proti komu. Pozorovali s nelibostí, kterak míra práv jejich naproti církvi římské umenšovala se děn co den. Pal. Dj. III. 3. 173. —
komu čeho v čem. Dvě kron., J. tr. —
čeho komu na čem. J. tr
. —
se. Zármutek sa umenšuje, když sa kříž tvůj oddaluje. Na Slov. Té. A počet se jejich den ode dne umenšoval. V. Nebezpečenství neumenšuje (bez:
se)
. Skl. 1. 82.