Umluviti
Umluviti, il, en, ení; umlouvati, umlu- vovati = smluviti, sjednati, verabreden, mit Einem etwas abreden, bedingen, sich ver- tragen, kontrahiren, se = mluvě se unaviti, sich müde reden; vymluviti se, sich aus- reden; shodnouti se, sjednati se, sich verab- reden, Vertrag machen. — co, se s kým (kým). Maje za to, že chytře se štěstím umluvil se. Jel., Br., Žer., Vš. Úlmuva, kterouž umluvil Bůh s otci našimi. Sš. Sk. 38. Neb jsú se s nimi umluvili. Pč. 29. Jak on s nimi u-ví. Arch. IV. 14. Poněvadž sě jest prve s niem umluvil; Chci sě s tebú u. a zaplatiti. NB. Tč. 129., 240. Umluviv se mnú, že mi měl z desk vyložiti. Půh. I. 148. Byla jsem s ním umluvena pány a úředníky; Se mnú umluviv dobrými lidmi plátce býti za svého bratra. Půh. II. 296., 370. — co: něco zlého tajně u., D., pokoj. Trip. U. svatbu, Pal. Dj. IV. 2. 80., zradu. Pč. 36. Pravil, že umlúvali jej (namlouvali mu), aby... Pč. 49. Vedu se toho na Se- zemu, ježto to umlúval. Půh. II. 283. — se proč: pro škodu učiněnou se u. Pr. měst. — se strany čeho. — se o čem; chybně m.: se oč. Jv. — se oč (s kým). S nimiž 234* (důstojníky) se Jidáš o Krista umlouval. Sš. L. 196. U-li se o berni zemskou. Tov. 25. Když (biskup) umlúvá sě o to; Že sú s kněžími o hřiechóv odpuštěnie sě umlú- vali. Hus I. 415., II. 154. (Tč. ). U-vil mě s p. Petrem o držení Berúna; Byl s ním umluven o Hlavatice pány úředníky vyššími; Byl jsem s ním o to lidmi umluven, aby mi střelce toho i s tú zbrojí vrátil; O tu jistinu jest lidmi s ním umluvena; (Oni) mě o to s ním umlúvali. Půh. I. 368., II. 179, 216., 354., 439. (Tč. ). — koho nač. Neb jeho u-vil na. to. Pč. 52. — co komu. On chtěl, aby mu to u-vil (smluvil). U Rychn. — koho kde. U-vil jej tam (na Táboře), aby hrad Hlubokú zapálili. Pč. 42. Umlu- veno jest před námi, aby... NB. Tč. 29. — jak. Ten má odklad takový učiniti, kterak podlé rady dobrých lidí umluveno bude. NB. Tč. 101. Bylť se totiž se svými prve u-vil v ten rozum, aby... Ddk. II. 327. Čerpejte umění se všech jazyků, ale mezi sebou umlouvejte se po slovansku. Ant. Marek. — mezi kým. Jakož jest Hynek Krušina mezi námi umluvil. Arch. III. 526. Což jsú přátelé mezi námi u-li, toho mi učiniti nechce; Což by ti mezi námi u-li, to mi slíbil držeti; Mezi panem Sulíkem a Ondřejem tak páni u-li, že... Půh. II. 534., 544., 551. (Tč. ). — aby. Tu mě jest u-vil, abych sestru svú vzal na spolek na své zboží: Mé jest u-vil s Vaňkem, aby mi on Vaněk pomocen byl Půh. II. 308., 562. Vz U. co. — že. U-li páni, že má tak státi; Tak se mnú u-vil, že mi měl dáti 10 mr. Půh. I. 314., II. 359. (Tč. ). Naši ú-li se, že počnou osm dní dříve k vojně se chystati. Ddk. II. 322. — s inft. Vz U. co kým s kým. — se. Již jsem se celý u-vil. Us.