UnavitiUnaviti, il, en, ení;
unavovati =
uslabiti, ermüden, abmatten. V
.;
zahubiti. Kat
. 2973. Od nýti. —
abs. (tabescere). Šf. Cf. Cb
. Hl. 145. Bdění přílišné unavuje
. Kom
. —
koho. Těžká práce nás unavila. Hlas., Kom
. Po- řád mne unavoval = mě obtěžoval. Na mor. Zlínsku
. Brt. —
koho, se čím. Čtvr- tého mlatem unavi (unavil, zabil). Rkk., Alx. 1120
. Vojsko bylo vysokými sněhy již unaveno
. Ddk. III
. 9
. U. se pracemi, Us., chůzí. Sych
. —
se s čím: s napravováním, Zák. sv. Ben
.,
lépe:
čím.