UniknoutiUniknouti, knul a kl, utí;
unikati, mei- den, vermeiden. —
čeho: osidel. L. Ty mě vyučuj
, kak bych unikati měl starého toho zhúbci. Ms. (Č. exc). U. nákazy. Unikl šťastně hrozící pohromy. V
. Zelený v Jg. Živ. —
odkud: z paměti u., dem Gedächt- nisse entfallen. U. z města, entkommen. Us. Dch. —
jak. Měl jíti do vězení, byl však dosti záhy o tom zpraven, co kníže obmýšlí a šťastně unikl. Ddk
. IV. 62
. —
komu, čemu. Kdož chtěli jsou u. trestům těles- ným, utekli se k Boleslavu; Musel pomý- šleti na prostředky, jak by unikl tak zou- falému postavení; Osudu nikdo nemůže u
. Ddk. II. 420., III. 288., VI. 85. (Tč. ).