Unořiti coUnořiti co. Ač
je co hriechóv unořil (=
potlačil. Dle Prk. v Kroku 1889. 243.
= spáchal). Homl. v. 441., Mus. 1887. v. 222. Vz Nořiti.
— čeho. Matka slez unoří. ML. 47. b
. Nejedna svých slez unoři
v svej ža- losti. Alx.V. 1890. (HP. 46.). Slz unoře. Alx. BM. v. 82. (HP. 82.).