Uraziti
Uraziti, uraz, ze (íc), il, žen, ení; urá- žeti, ejí, ej, eje (íc), el, en a ín, ení; uražo- vati = kus ulomiti, odraziti, ab-, wegschla- gen; udělati, thun, verrichten, zurücklegen; obraziti, raniti, stossen, verletzen, beschä- digen; ublížiti, beleidigen, verunglimpfen; pohoršiti, Aergerniss geben; se = uhoditi se, obraziti se, sich anschlagen, anstossen, sich verletzen; zdviháním něčeho si uško- diti, sich wehe thun, einen Schaden machen; zhoršiti se, pohoršiti se, sich ärgern, Aerger- niss, Anstoss nehmen; příklad bráti, káti se, klug, vorsichtig werden, sich woran stossen. Jg. — abs. Hraj a neurážej. — co, koho: ovoce, ratolesť, kus skály, Us.; kus n. díl práce, díla, cesty (udělati), Ros., Kom., něčí právo, česť, D., koho = ublížiti mu (u Opav. obrazit. Klš. ). Kom., V. U. vážnosť a pro- spěchy císařské. Ddk. III. 281. Ktož mnohých požívá slov, uražuje duši svou a v mnohých slovách nalezá sě bláznosť. Hus I. 271. U. plat (snížiti). Bck. II. 3, 383. Urazí-li hulvát tebe, zneuctí jen sebe. Dch. Uražují p. Boha. Arch. III. 78. On mě tak urazit? však já mu povím! Us. Dch. Můž'-li nás hůře urá- žeti nepřicházeje ke dvoru našemu, jakkoli jsme ho vícekrát byli obeslali?; Aby lidu prospěl, nerozpakoval se Soběslav i šlech- tice u-ti. Ddk. II. 463., IV. 13. (Tč. ). Fóké (foukej), větříčku, z dunaje, uraz jabličko lebo dvě. Sš. P. 435. Lépe jest měšec uraziti než osobu. Kmp. — čeho: vody (ujati, méně vody na kolo pouštěti), Vys., cesty. Br. Z rána si urazíme cesty (kus). — co od- kud: kus od kamene. Us. Kámen se skály u. Ml. — koho, se kam: v nohu (udeřiti), V., se v nohu, Br., Jel., V., v hlavu. Lk., J. tr. O kamen zavaditi, v nohu se uraziti. Ler. Veliké vedro na jeho hlavu u-lo jej i umřel jest. BO. Rúčě běhá, v nohy se ura- žuje. BO. — co, se oč (jak). Nohu o ká- men si u., Us., se o kámen. V., D., Sš. I. 106. Kteříž bez viny jeho urážie sě o něho a padnú v zatracenie. Hus II. 25. U. se oč s velikou prudkostí. D. — co, koho, se čím. Nos si pádem urazil. D. Ani slovem ho neurazil. Ros. Svým chováním někoho u. U. někoho slovem, skutkem. Tov. 97. Tak že tím množstvím člověku té vůni ne- zvyklému hlavu a mozek uráží. Vrat. Oprav- divou urážkou někoho u. Kos. I. 190. To mu krátce vyčetl, čím ho často již byl ura- zil. Ddk. IV. 327. Židé požíváním pokrmů takových velice se uráželi. Sš. Sk. 181. U. Boha hřiechem; někoho ústy. Hus I. 336., III. 22. (Tč. ). Kdo nešlechetnému ustupuje, uráží tím šlechetného. Kmp. Ať to zná, že tím velebnosť božskou uráží. BR. II. 23. b. Kdo se každým slovem uráží, nech mezi lidi nevychází. Prov. Tč. — co komu. U-zil ti někdo hlavu, že chodíš bezhlavý? Us. Dch. Mám-li já šablu vzít, hlavu ti urazit? Sš. P. 779. Urazil kačeně křídlo i pravou nožičku. Er. P. II. 66. Upad s ba- sou, krk jí urazil. Kol. ván. 128. — komu v čem. Tak najednou nám urazily krávy v dojení. U Kvasin. — co kdy. Cestu z Prahy na Zbraslav u-zil za hodinu. Ml. Pochod jejich byl tak urychlen, že za je- diný den urazili skoro 10 německých mil. Ddk. V. 226. U-zil za den kus cesty. Mor. Šd. Do večera urazíme ještě kus cesty. Us. Šd. — co za koho. Přeca za něho slovo urazí (říkáme po německu: ztratí, verlieren. Cf. Uroniti). Na mor. Zlínsku. Brt. — koho, se na čem. Někoho na pověsti, na cti u. V. Hrozně se na tom urazil (pohoršil). Ros., Koc., Br. Na jiném se u. = příklad bráti, káti se. V. Neračte se na tom urážeti. Jel. Enc. m. 4. Vy nemáte proč na mně se urá- žeti; Předivná jest to věc, že se vy na řeči mé urážíte. BR. IL 40., 324. a. Kteří se na evangeliu uráželi; Židé se urážejí na nízkém stavu Páně; Urážejí se na rodu jeho. Sš. I. 25., 168., J. 140. (II. 69., Sk. 40., 182. — Hý. ). (Ten) u-zí se i na duši i na těle; Kře- sťané urážejí se na Kristovi, že přikázánie jeho neplnie; U. někoho na těle neb na zbožie. Hus I. 238., 245., III. 181. — koho, se kde. Ros. V lýtku se urazil. Eus. — se nač: na hřebík. Aesop. — se nad čím — pohoršiti se. Hrozně se nad tím urazil. Ros., Br. Lidské přirození více nad cizími než nad vlastními nešlechetnostmi se uráží. V. Nad roztržkami v Korinthu povstalými se u-li; Ale před jinými Saduceové se nad tím uráželi, ješto...; Tudy nejen se nad tím uráželi a mrzeli, ale i...; Židé by se ovšem nad úplným od zákona oproštěním urážeti musili; Urážel se velekněz v pýše své nad svobodnou řečí Pavlovou. Sš. 1. 155., Sk. 44., 45, 183., 258. (Hý. ). Nalezl jsem mnoho nedostatků, nad kterými by se stavové nemálo u. mohli. Žer. Sn. 79.