UročištěUročiště, ě, n., urocyscie, von úrok, die- ses von uříci, besprechen, bestimmen = der Ort, wo ein Vertrag, ein Gränzvertrag fest- gesetzt wurde, dann das Gränzzeichen, der Mahlstein.
Vz více v Gl
. 350. U. značí místo, kde odbývalo se slavné rokování
, snesení, v tomto případě umluvení o vyznačených hranicích
. Ddk. IV. 141. Cf
. S
. N
. V listině z r
. 1215. hraničníky nazvány jsou staro- slovanským slovem uročiště.
Ddk. IV. 141. U. r. 1215.: per certas metas, quae vulgo hranicie vel kopce sive urociscie dicuntur. — Qui praedictorum bonorum limites antiquos sive urocyscie renovantes. Zdali slovo u. znamenalo
, jak v posledním dokladu stojí, limites antiquos t. j. meze staré, nesnadno tvrditi; ale každým způsobem upomína toto slovo na slavnostné řády, které při obchá- zení a ustanovování hranic obvyklé byly
. Uroczysty znamená v polštině posud tolik co
slavný a
uroczysko neb
uroczyszcze jest mezní kámen, neb znamení mezní vůbec. Velmi případně píše dr. H. Jireček v Mus. 1858. 172.: Čteme-li v listinách starých o me- zníkách řečených uročiště, poznáváme odtud, že měření mezí a sázení mezníků za časů dávných bylo spojeno s jistými nám sice již neznámými slavnostmi.... Dáleji pak vede nás slovo to na jednoduchý význam smlouvy, ještoť
ú-rok značí úmluvu
, rok čas smlouvou ustanovený, ú. tedy místo, kde se smlouva slavná stala a to smlouva v tomto případě o meze. (H. Jir). Ale poněvadž takové smlouvy děly se před úředními osobami a svědky z okolí, které stranám k ustanovení hranic
rok položili, domní- váme se, že u.
jest věcně totéž co německé
Mahlstein. Drn. LXXI
. Ú. = mezník
, hra- ničník, der Marktstein, Gränzstein.
Kdykoli koupí, výsluhou nebo nálezem soudním sta- tek odevzdával se v moc nového majitele, dály se ochoze (circuitio) obřadem slav- ným; posel od krále nebo od úřadu přišed na místo, ve průvodu obcházel vůkol hra- nice statku klada na místech
, kdekoli zdálo se býti potřebné, jistá znamení, tak řečené
uročiště, kopce, hranice. Pal.
Dj. I. 2.
263. (Šd. ).
Úročitel, e, m., der Aufzinsungsfaktor. Ú. sestupný; rostoucí, vzestupný. Nz., Stč
. — Ú. = kdo peníze na úroky půjčuje, der Verzinser.
Úročitelnosť, i, f., die Rentbarkeit.
Šm.