UsilovatiUsilovati =
sílu vynakládati, snažiti se, úsilně pracovati, sich bemühen, sich anstren- gen, trachten
, angreifen, sich bestreben. —
abs. Bdíme, usilujeme, běháme. Rad. zv. Usiloval jsem volaje. Ž. wit. 68. 4
. Nevelmi usiluj chtě bohat býti
. BO
. Poďte ke mně všickni, kteříž usilujete a obtieženi jste. Hus II. 51. —
čim: myslí. Jel. Matným hlučením o něco n. Dch. —
čím v čem. Slunce v vlhkostech teplem usiluje a pra- cuje. Krab. —
s inft. Usiluje ho na zem poraziti, V., mu škoditi
. D. Usiluje zeď podvrátiti, Br., zbohatnouti. Kom
. Člověk někdy sobě chválu získat usiluje, když svú ščedrosť před jinými vyhlašuje. Mor. Tč. Každý člověk dobré mravy na iných miluje
, dobré činí, jak sa jich též dostať usiluje; Usiluj sa živit z pracování tvého; Blázen srdco v ústách nosí, nechce ho zakryti, múdrý ústa usiluje do srdca zavríti. Na Slov.
Tč. Tělo zkažené vůli boží se protiví a svou konati usiluje; Jen svou provoditi
usilovní. BR. II. 499., 734. a. My jsme vše-
možně u-li dohodnutí zjednati. Ddk. III.
204. (192. ). O království české jej připra-
viti usiloval. Dač. I. 38. Usiluje lid utlačiti.
Hus III.
312. —
aby. Usiloval, aby zkazil
zdi. Ben. V. —
oč (jak). U. o něčí bez-
hrdlí.
Kom., V., Žer. Záp. II.
86. Že zřídka
který člověk tak usiluje o spásu duše, jak
ti usilovali o uzdravení těla. Sš. Sk. 59.
V dobrém úmyslu usilujte o věci dobré vezdy. Sš. II
. 49
. Vší snažností, vší svou ne- šlechetností o něco u
. Troj
., Pešín. Někteří z vlastních jeho kanovníků usilovali toho roku o sesazení biskupa. Ddk
. III. 48. (II. 91., 182., 351., III.
195., VI. 121. — Tč. ). U. oč. Chč. 306. Společně o dobré králov- stvie usilujeme. Let. 128. Usilovati někoho o dcerku. Dh. Volá k sobě všecky, kteří usilují o své spasenie. Hus II.
51. —
sobě. Jede člověk z pola, z role, usiluje sobě, jeho ženka z krčmy idě, poskakuje sobě. Sš. P. 670. —
proč (jak). Pro vyrovnání potýkavosti této nejedněmi cestami usilo- váno. Sš. Sk. 158. (Hý. ). Jenž tak pro ny usiloval. Smil v
. 253. —
po čem: po cti.
D. —
proti komu. Jel. —
na koho =
tlačiti, doléhati: 2.
na někoho úsilně praco- vati, k jeho prospěchu, Ctib
., Kat. 150.
, J.
tr.. Č. Bětka přestala na ni u. Sá. Oni tím hřmotněji u-li na Pilata. Sš. L
. 207. —
na koho oč: o narovnání. J. tr. —
se. Veru sa budem u. Dbš. Sl. pov. I. 39. —
se k čemu. Usiluj sa ku dobrému
podla vtipu tvého. Na Slov. Tč. —
se nač: na ducho- venstvo (připravovati se). Jg.