1. Usnouti1
. Usnouti, usnu, usni, usna (ouc), ul, utí;
usýpati, ein-, entschlafen, einschlummern
. Usnouti m.
uspnouti, u-sp-nouti, tedy
lépe:
usýpati než usínati (ze sBp). Vz Brs. 2. vyd. 250. Cf.: us(B)chnouti — usýchati, h(B)nouti — hynouti — hýbati
, nad(B)chnouti = dý- chnouti — dýchati
, dot(B)knouti — dotýkati atd. Vz Gb.
Hl. 142
., Prk. v Km
. 1876
. 725. Usýpati. BO., Alx. V. v
. 1395
. —
abs. Ne- moci u. V. Svědomí jeho usnnlo. Us. Ta věc usnula. Šm. Mřeli, jakoby usýpali.
Bech.
Ještě počínají usýpati. Šp. Vždycky bdí neusý- paje, semper vigilat sine somno. Aug. Sol. saec. 14. Usne to a bude to zase tak, jak to bylo; Připomeň mu to, sice to usne; Bylo s tím hluku, teď to zase usnulo. Us.
Dch.
Usnul a spal do bílého rána jako v oleji. Na již. Mor.
Šd. Usnuly housle, stanuly děvy. A když nyní usnu, opatruj mě, ať moje dušička ráno zdráva vstane; Když se objímali, obá dvá usnuli, když se probudili, obá dvá plakali; Usni, Aničko, usni, poženeme husy; Hali, beli, usni, puojdzeš ráno s husmi, budzeš jich ty hnáci k mynárovy haci (hati); Má milá juž usnula, peníze mi vzala, hréte mně husličky, hréte vy mně zdarma. Sš. P. 66., 334., 509., 511., 515.
(Tč. ). —
komu (co). Halý dítě, kolébu tě, až mi usneš, odejdu tě
. Sš. P
. 508. Usni že mi, usni, aspoň jeden sníčok. Sl.
ps. Šf. II. 137
., Dbš. 7. Noha mi usnula (zbrněla). Us
. —
kde: na pohovce,
v posteli. Us. A když k hájičku když přišla,
pod stromem usnula; Dyž sem plela len, usnula sem v něm, letěl vtáček jedlabáček, probudil mě v něm; Usnula děvečka pod lelujum, přijel k ni Janiček, obudzil ju; Jak pak nemám smutná bejti, usnul mně milej na klíně; Usnula Maria v ráji na kraji. Sš. P. 148., 260
., 376., 477., 787. (Tč. ). Usne-li dítě matce na cestě, roznese prý si spaní. Us. Vz Mus. 1853.
472.
—
s kým. Když usneš s otci svými (= umřeš)
. Sš. Sk. 27. —
nad čím. Sych. —
v čem: v Pánu (ze- mříti). V. —
kdy: po cestě. Us. Po té lí- bezné hudbě libě usnul. Sych. Neb kdo
mezi velikými nebezpečenstvími a velikými od- platami usýpá. Jel
. Při práci u. Us. Ml. Když mezi milostným milováním sladce usý- pach. Orlog.
— proč. Z toho počech rychle usýpati. St. skl. U.
z těžkého truda. Kat. 705.
—- jak (proč): tvrdým snem, Jv., snem smrti u.
V. Č. Matka často pravým snem nemůže pro děti usnouti. St. Kn. š. 69. Usnul
na věky.
Us. Šd.
Uhlíř vstal a vidí, že mu žena u-la na večnosť.
Er.
81. čít. 1. Na trůnu sedě usnu! na věky. Pal. III.
3. 264.
Když je mně usnul můj milý
do smrti.
Er.
P. 186. —
komu jak. Usni mi milým, ti- chým sníčkem. 81. ps. (Tč. ) —
adv: tvrdě. Us. Tvrdě u. také =
umříti, V. Cože si má milá tak tvrdo usnula? Dbš. 159.