ÚstavaÚstava, y, f. =
ustavení, uložení, stav, die Stellung, Ordnung, Anordnung, der Stand. Nestatečná vecí lidských ú. L. — Bůh dal ústavu (meze) vodám. Gränzen. L. —
Ú. =
ustanovení, die Satzung, Veordnung, der Be- schluss.
U.
přísných zákonův. Ráj. —
U. =
soustava, das System. Ú. žluční. Krok.
—
Ú.
těla, die Konstitution des Körpers. Plk.
—
Ú. =
zřízení obecné. Ú. = způsoba n. forma vlády
či upraveni a rozdělení svrchované moci ve státě; v užším smyslu = repraesen- tativní způsoba vlády, kde národ anebo aspoň některé třídy jeho mají účastenství ve svrchované moci; v tomto případě jest protivou neobmezené jednovlády (monarchie). Vz S. N. Die Konstitution, Verfassung. Zvrá- cení ú-vy. Morava tehdáž neměla vlastníú-vy, tedy také žádného sněmu. Ddk. III. 227. Ú. župní n. hradová. Pal. Dj., I. 2. 239. Ú. církevní. Vz S. N., XI. 255., Ú-vu uskuteč- niti. Sš. I. 46. Ú. státní. Pal. Ú. zemská., Cís. diplom ze dne 20. října 1860., Pr. Vz Úno- rovka. Ú-vu státu dáti. J. tr. Vz více v S. N. Ú. v Čechách
, vz S. N. II. díl, str. 315. B. X. XIV. (Článek: Čechy). —
Ú. =
sta-
vení, ein Komplex von Gebäuden; také =
veliké, pěkné stavení. Na vých. Moravě. Vck.
Tam muselo být ú-vy velice moc. Na Zlín- sku. Brt.