ÚstrojÚstroj, e, m. =
částka těla živočišného k ja- kémukoliv úřadu způsobená, úd, das Organ, Werkzeug. Živicí ústroje
rostlin: kořen, peň. listy. Rostl. Ú. plodicí (plodidla, Befruch- tungsorgane), dychací (dychadla, Respira- tionsorgane), krvovodné (odvodice, přívo- dice), mízovodné (míznice, mléčnice), vymě- šovací. Presl
. Ú.
zažívací: jícen, žaludek, střeva;
ú. oběhu krve: srdce a cévy krevní n. žíly;
ú. dychací: plíce n. plícní vaky (hmyzové mají
vzdušné trubičky; živočichové ve vodě žijící dýchají skoro vesměs
žábrami). Jhl. 257
. Ú. dychací, vz Plíce a Prudušnice (Krkožka); ú. krevní, vz Srdce, Tepny a Žíly;
ú. zažívací: dutina ústní se zuby, ja- zykem a čípkem, hrdlo, jícen, žaludek, střeva a některé žlázy. Pž.
Ú. ústní jsou kousavé aneb ssavé. Jhl. Ú. rodicí (rodidlo, Gebär- organ), čichací, chutnací n. okoušecí (čidla chutnací, okoušecí), močeplemenitelný, ple- menicí (rozplemeňovací, plemenidlo, genita- lia, die Geschlechtstheile, Zeugungsorgane; rodidla a plodidla. ú.
plodicí, rodicí, v rostl. stálé a nestálé, Rst. 511., 102., 113
., 123. Cf.
Úd), vy-, odměšovací, vyměšovadla (Ab-
sonderungsorgane), hybací (Bewegungs-);
rostlinný, živočišný; mluvicí (mluvidlo), hla-
sový,
Stimm-
, Nz, sluchový. Hš. Ú. citu,
Empfindungsorgane, chuti, Geschmacks-, mo-
čové
, Harn-, ústřední, Centralorgane, řeči
(mluvidla), oběhu krevného, Kreislauforgane,
připojené, Anhangs-, hnití, Fäulnissorganis-
mus. Nz lk. Ú. státní, staatlicher Organismus.
J. tr. Nemoci ú-jů slzných, organa lacrima-
lia, hlenotok týchž, dacryocystobleunorhoea,
zánět jich, dacryocystitis. Schb. Tak že člo-
věk ú-jem ducha sv. se stává. Sš. II. 46.
Římská církev dala nám církevní ú. Sborn.
velehr. I. 123. (Šd.
).
Nauka o nemocech ú-jů,
organo-pathologia
. Nz. lk. Ú. jednoduchý,
složený. Nz. Ú-je v rostl. prvotné, přídatné,
složené, základné.
Vz Kk. 3., 12, —14.
Ú.
(v horn. ) jámový, der Schachteinbau. Bc. —
Ú. =
šat, Kleidung, f. Němc. Máte krásný ú. Us. u Rychn
.