UtnoutiUtnouti (vz Jmouti; na morav. Zlínsku nikdy: utnouti, nýbrž utíti. Brt. ), utni, ul, ut, utí;
utíti,
uťati, uťal (zastr. utěl), uťat, utětí;
utínati, utínávati =
odtíti, odseknouti, abhauen, weghauen;
se, sich hauen, ver- wunden
. —
abs. Příjmy přestaly, jak by uťal.
Us. Dch
. Dy sem uťal, uťal sem, do voděnky vhodil, aby lidi viděli, kdo mně za ženú chodil
. Sš
. P. 128
. Bolesť přestala, jak by uťal
. Brt. S. 4, 149., Šd. Vz Mrkati, Napočítati, Otčenáš. —
co: Ratolesť, Jg., železo. D., Šm. Hlavičku sem uťal, do du- naja hodil, a to pro tě, dcero má, že za tebú chodil; Vytáhl z pošvy šavličku, uťal Anulce hlavičku; Já utnu vrbečku, udělám lavičku; Vezmi, bratře, ostrý meč, utni hlavu, zahoď preč; Utnem kůru dubovó, uděláme řiť novó. Sš. P.
129
., 137
., 347., 524., 676.
(Tč. ). Žaluje na Jana, že mu utiel ruku
. NB. Tč. 80. Lesi provaz nepomože, utni dubca, bij do kože. Čes.
mor.
ps. 236. Pavel II. náhle uťal prý řeč o věci té. Pal. Dj. IV. 2. 286. —
čím: sekerou
. —
čeho (částku
Uťal uzeného masa a dal mu je (a uťal uze- ného masa s dvě libry).
Palcóv, aby znikli biskupstvie, utínají
. Hus I. 449. —
co komu: nohu, ruku. Ros, O. z D., Arch. V. 329. Uťal mu kohouta a ucho zazpívalo.
Prov.
U. ně- komu ruce a nohy a trup do řeky hoditi. Ddk. II. 135. A tu vdovu vzali, hlavu jej ( = jí) uťali, ruky obrúbali, do jamy vhodili; Senkýřka šla za bránu, rytíř jí uťal hlavu
. Sš. P. 140., 178
. A jeden nedočkav odpo- vědi uťal pravé ucho sluhovi veleknězovu. Sš
. L
. 205. Dali utíti dvěma trubačům
po ruce. Dač. I. 122. Uzdraviv Malcha, jemuž Petr ucho uťal, řekl jest
zástopóm; Nechť utnú tobě prst, však proto neumřeš; Sv. Marek evangelista palec si uťal, aby bisku- pem nebyl. Hus I. 185., 264., 449. (Tč. ). —
jak. Utíná mu větve
v matné pýše. Sš. Bs. 165. A
bez viny uťal ti ruku. Hus I. 336. Uťal mu ruku
po loket. Alx. V. v. 1693. (HP. 41. ). —
odkud. Utni z něho (ze dřeva) polenečko. Brt
. P
. 93
. —
kdy. Uťal mu ruku
ve svádě. Dač. I. 108
. —
co kde: yětev
pod sebou u. = poslední podpory se zbaviti. Dal. Rač by mně mó hlavěnko
na špalko hoťala. Brt. P. 101. Všem ruce
za lokty uťal.
Pal.
Dj. V
. 2. 127. Načež mu bradu
přede vším lidem na stole uťali
a do vyhnanství ho poslali
. Ddk
. II. 420. —
se kam: v ruku, v prst (raniti se tětím). Ros. U. se
do nohy. Us.