UváznoutiUváznouti, uvíznouti, znul a zl, utí;
uvízati = uvisnouti, stecken oder hangen bleiben;
zdržovati se, sich aufhalten, stecken o.
kleben bleiben. Jg. —
abs. Kde on jde, rád všude uvázne. Ros. To zde uvázne (zů- stane). Us. Jednalo se o to, ale celá věc nějak uvázla. Ml. Zprosti mě z bláta, abych neuvázl. Ž. wit. 68. 15
. Loď uvázla
, blieb sitzen, fuhr auf. Dch
. Hybaj, Janošku, hybaj za vozy, jak ty uvízneš, kdo ťa založí? Brt. P. 85. —
za co: za kabát, za nohu, Us
., za pás, Kom
., za vlasy. Lom. —
(komu) kde (v čem): v blátě
. Us. Střely tvé uvázly ve mně. Br., Kom. V osidlech zlata, v bludu. Štelc. Uvázlo mi to naučení v srdci. Jel. Vůz uvjoznul
po oje v blatě. Na Ostrav. Tč. Uvízl v řeči. Us. Mnozí uvízli v zajetí. Ddk. III. 10. Ta věc v rukou jeho uvázla. Sych
. V hospodě u., Us., v kázání
. Us. Kosť rybí mu v krku uvázla. Pass. —
s kým, s čím kde: s koňmi a s vozem ve blátě u. Ros
. U. s vodou (míti nedostatek vody), aufliegen. Dch. —
čím kde: cípem
v cham- radí. Sych. U
. patú
v osidle. BO. —
komu kam jak. Kdyby veliký trn uvázl
v nohu knězi aneb šíp v prsy, rád by viděl, kdo- kolivěk by jemu z lásky opatrně vytáhl
. Hus I. 241
. Rytýra tak hodil, že
po kolena uvia- zol
do země
. Dbš. Sl., pov. I. 299. Uvízl do bláta, do dluhů. Us. Sd. —
proč. Nekdy koň silný
z rychlosti tak uvazgně, že ne- móže ani pohnúť z místa. Na Slov. Tč. —
se komu kde. Noha se mi
na náledí uvízla (sklouzla
, ausgleiten). U Olom. Sd. —
kde jak: po uši. Mus. —
kde,
na čem. Na té myšlénce uvázli. Měst. bož. Loď na mělčině uvázla.
Us., Ml. Uvázla moucha na lepu. Pk.