ÚvínÚvín, u,
úvínek, nku, m. =
dřevo (so- chůrek, klacek)
u vozu k stahování řebřin a připojení jich k nápravě a oplenu, die Stemmleiste. Jg. —
Ú. =
dřevce, jímž se lišně čili klanečník k vozu přitahuje, der Reitel, Rödel, Radler, die Rettelkette. Ú-nem zapnouti, zapíti. D.