UvyknoutiUvyknouti, knul a kl, utí;
uvykati, uvy- kávati =
zvyknouti, obvyknouti, na něčem přestati, gewöhnen, angewöhnen. —
v čem. V kázání tvém uvyknu. Ž
. wit. 118. 15
., 78. I uvyknu v spravedlnostech tvých. Ib
. 118. 48
. —
čemu. Daj mi rozum, abych uvykal kázání tvému. Ž.
wit. 118. 73. Barbarossa chtěl, aby svět uvykl jménu, jemuž... Ddk. IV. 45. U-kl jemnějším požitkům ži- vota. Ib. III. 295
. —
nač, šp. m.:
čemu. Rk., Brs. 2. vyd. 251. —
čemu kdy. Žido- křesťané
od mládí mínění o nepožívatelnosti krve uvykli; Že nedostatkům z mládí nebyl uvykl. Sš. Sk. 182., II. 185. —
s inft. I lid uvykl si považovati krále za největšího svého nepřítele. Ddk. VI. 127
.