Uzříti co, koho
Uzříti co, koho Alx. Anth. I. 3. vd. 35. U. svój čas, něčí núzi; Potom, což nynie věříme, to uzříme. Št. Kn. š. 39., 42., 26. Uzřevše jeho ztrýzněna. Pass. Vyznáváme tiemto listem obecně přede všemi, ktož jej uzřie aneb čtúc slyšeti budú. 1455. Často v Arch. — kde. Krev na sohě uzřech. Výb. II. 33. Tu j'ho střed mistróv uzřěsta. Hr. rk. 71. b. Uzřiec zlé v sobě. Št Kn. š. 26. — co čím. Ž. kl., Št. Kn. š. 52., 18. - se jak. Vojska se obapolně uzřechu. Výb. II. 41. — kdy. V tu hodinu ho uzřel. Pass — co do koho Za Výb. polož: Št. Kn. š. 99.